Co je to?

Diagnostická váha Inbody nám je schopna ukázat, z jakého množství tuků, svalů, vody a minerálních látek se skládá naše tělo.

Jak to funguje?

Měření tělesného složení na přístrojích InBody je založeno na metodě označované jako BIA (Bio-electrical Impedance Analysis) neboli bioelektrická impedanční analýza.

Tato metoda spočívá ve schopnosti šíření střídavého elektrického proudu nízké intenzity biologickými strukturami, kdy naše tělo se v tomto případě chová jako elektrický obvod. Je známo, že různé tkáně v našem těle mají rozdílný odpor (tento odpor se označuje jako el. impedance) k průchodu střídavého elektrického proudu – např. tkáň tuková má např. vysoký odpor a je tedy špatným vodičem, naopak svalová tkáň vede proud lépe, respektive má nižší odpor.
Patentovaná technologie společnosti Inbody DSM BIA a DSMF BIA umožňuje přesné měření složení těla bez ohledu na pohlaví, věk, nemoc nebo etnický původ. Tato technologie nevyužívá, tak jako jiná zařízení, empirický odhad.

Proč to potřebuji vědět?

Poměr sval- tuk

To, zda máme normální váhu, nadváhu či obezitu se nejsnáze dozvíme díky vzorci pro výpočet BMI (body mass index), který vyjadřuje pouze vztah mezi tělesnou hmotností a tělesnou výškou. BMI lze vypočítat jako poměr hmotnosti v kg a druhé mocniny výšky v m. BMI má ale svá úskalí. Nezohledňuje množství svalové a tukové hmoty. Můžete se proto stát, že svalnatý muž, který pravidelně cvičí, a tedy má nižší zdravotní rizika, bude mít podle BMI obezitu. A naopak muž, který necvičí, má nízké procento svalové hmoty a vysoké procento tukové hmoty, má BMI v mezích normy.

Díky informacím z Inbody získáme ucelený přehled, v jaké kondici doopravdy jsme – z jakého množství tuku a svalové hmoty se skládá naše tělo. Nadváha a obezita jsou rizikovým faktorem mnoha nemocí, kterým lze předejít včasným uvědoměním si problému a následnou redukcí tukové tkáně. Tedy u některých z nás může vést diagnostika na Inbody k prozření, motivaci ke změně a prvnímu kroku k ideální hmotnosti.

Věděli jste, že, obezita je rizikovým faktorem pro:

  • diabetes mellitus 2. typu,
  • poruchy metabolismu lipidů (např. hypertriglyceridemie, hypercholesterolemie)
  • steatózu jater,
  • refluxní chorobu jícnu (pálení žáhy),
  • onemocnění žlučníku,
  • aterosklerózu, následně kardiovaskulární onemocnění a infarkt myokardu
  • vysoký krevní tlak,
  • syndrom spánkové apnoe,
  • dnu a žlučové kameny,
  • onemocnění kloubů – např. koxartrózu (artrózu kyčle) nebo gonartrózu (artrózu kolene),
  • astma,
  • hormonální poruchy (u žen např. syndrom polycystických ovarií, komplikace během těhotenství; u mužů např. sníženou plodnost).

Pokud se již snažíme o změnu, Inbody nám řekne, zda hubneme správně. Zda ztrácíme opravdu jen tuky, a na které části těla (nohy, ruce, trup) je to vidět nejvíce.
Někdy se může stát, že hubnutí nejde tak rychle, jak jsme si představovali. To může být tím, že současně s redukcí tukové hmoty nabíráme hmotu svalovou (vlivem cvičení). Tedy dochází k pozitivní změně v poměru sval- tuk, ale na běžné váze je stále stejná celková hmotnost. To může být pro některé jedince demotivační a působit pocit zmaru a zbytečnosti.
Diagnostika na Inbody rovněž slouží jako sladká odměna pro úspěšné jedince. Kdo by nechtěl porovnat své výsledky před a po změně?

BMR

Díky inbody zjistíme svůj bazální metabolismus (BMR), který je z této diagnostické váhy přesnější oproti např. vzorci Harrise – Benedicta, ten nezohledňuje množství svalů a tuků.

BMR určuje, zda budeme či nebudeme redukovat přebytečná kila. Je definován jako minimální množství energie potřebné k zachování základních životních funkcí. Kalorický příjem, dokonce i v rámci redukce hmotnosti, by rozhodně neměl být nižší než hodnota BMR. Tuto energii využívá nejvíce náš mozek, srdce, plíce a dále pak další naše vnitřní orgány, svaly a kůže.

Zda máme optimální nebo pomalý metabolismus odhalíte i pomocí přístroje InBody. Většina lidí vůbec netuší, že právě zpomalený bazální metabolismus může být jednou z příčin obezity či nadváhy. Hodnota bazálního metabolismu není konstantní celý život, snižuje se s věkem a se ztrátou svalové hmoty. Naopak se zvyšuje kardiorespiračním cvičením a s nárůstem svalové hmoty. Nemoc, konzumované jídlo a nápoje, teplota prostředí a množství stresu mohou ovlivnit náš bazální metabolismus, a tedy i naši tělesnou hmotnost.

Voda v těle

Inbody nám rovněž ukáže, kolik litrů vody v těle máme. I tato hodnota může být zrcadlem naši životosprávy.
Voda tvoří více než polovinu hmotnosti dospělého člověka. Její obsah se mění s věkem a je závislý na pohlaví. U dospělých a zdravých mužů je to cca 60-65%, u žen může kvůli postupnému zvětšování tukového podílu klesnout podíl vody na 55%. Čím je tedy více tukové tkáně, tím menší podíl tělesné hmotnosti připadá na vodu. Nejčastějšími „režimovými“ chybami, které mohou způsobit zbytečné zadržování tělesné vody, jsou nedostatečný pitný režim, nadměrná konzumace sladkých a slaných potravin, příliš časté pití kávy a alkoholu a také nedostatek pohybu.
Zadržování vody v těle může vést až k otokům.

Minerální látky

Minerální látky jsou v těle zastoupeny v malém množství, pro organismus jsou však nezbytné. Tělo si je nedokáže samo vytvořit a je proto odkázáno na jejich příjem potravou a vodou. Minerální látky hrají důležitou úlohu v prevenci, při zpomalování aterosklerotických změn na cévách, při látkové přeměně, mají vliv na hladinu cholesterolu apod.
Lidské tělo denně potřebuje přísun asi 20 pro život nepostradatelných biogenních látek, které si nedokáže samo vyrobit, ale ke svému fungování je nutně potřebuje (vodík, uhlík, kyslík, dusík, vápník, fosfor, sodík, draslík, síra, chlór, hořčík, železo, zinek a další) – některé z nich ve větším, jiné v nepatrném množství.

Minerální látky (vápník, fosfor) se podílí na tvorbě kostí a zubů. Úbytek minerálních látek znamená nižší pevnost kostí a může mít za následek vznik osteoporózy (řídnutí kostí). Pro kostní metabolismus je velmi důležitý vitamin D, který pomáhá organizmu vstřebávat vápník ze střev. V klinickém prostředí je zlatým standardem pro měření tělesné kompozice, ale třeba i hustoty našich kostí, metoda nazývaná jako DEXA neboli dvouenergiová rentgenová absorpciometrie, která funguje na principu měření absorpce rentgenového záření při průchodu naším tělem.

Studie z roku 2011 (1), která porovnávala obě metody DEXA s DSM-BIA (Inbody) na velkém reprezentativním vzorku nizozemské populace, zjistila, že obě metody měly velmi srovnatelné výsledky v měření beztukové tělesné tkáně (LBM), tukové tkáně (FM) a procenta tukové tkáně (%FM) u obou pohlaví. Vysoká shoda (i když lehce nižší) také panovala v segmentální analýze bez tukové tkáně.

Kde najít INBODY?

Třeba na stránkách Inbody v přehledné mapce: https://inbody.cz/

Vzor

Jak vypadá takový výsledek z INBODY?

POZOR!

NEŽLI SE NĚKAM OBJEDNÁTE, PŘEČTĚTE SI NÁŠ ČLÁNEK ZDE:
Potřebujete nutričního terapeuta nebo výživového poradce? | O cukrovce

 

Zdroje:

  1. LING, Carolina HY, et al. Accuracy of direct segmental multi-frequency bioimpedance analysis in the assessment of total body and segmental body composition in middle-aged adult population. Clinical nutrition, 2011, 30.5: 610-615.
  2. Vše o měření – InBody. Tělesná diagnostika – InBody [online]. Dostupné z: https://www.inbody.cz/vse-o-mereni
  3. Národní zdravotnický informační portál [online]. Praha: Ministerstvo zdravotnictví ČR a Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR, 2024 [cit. 18.06.2024]. Minerální látky. Dostupné z: https://www.nzip.cz. ISSN 2695-0340.
Rate this post