Nadváha a obezita nejsou pouze kila navíc. Pojí se s nimi závažná zdravotní rizika.

Odborná veřejnost se shoduje, že obezita je nemoc, protože přináší mnoho dalších zdravotních komplikací. Vyšší hmotnost mají dnes až dvě třetiny Čechů a jak říká na úvod rozhovoru MUDr. Klaudia Hálová Karoliová: „Obezita se brzy stane běžným onemocněním, které bude třeba léčit. Když ne celoživotně, tak určitě dlouhodobě.“

Co je hlavní příčinou nadváhy a obezity?

Největší problém je v našem životním stylu a zejména životosprávě. Máme nadměrný příjem kalorií a zároveň nízký energetický výdej – tedy málo pohybové aktivity, které se věnujeme čím dál méně. Svou roli hraje i snadná dostupnost potravin. A pak je tu genetika, se kterou nemůžeme nic dělat, ale z 50 % hraje prim. Dobrou zprávou je, že těch zbylých 50 % můžeme ovlivnit. Velký vliv má také prostředí, ve kterém vyrůstáme. Pokud má dítě špatný genetický základ a zároveň získá v rodině nesprávné stravovací a pohybové návyky, velmi často v budoucnu skončí v ambulancích obezitologů.

Je tedy na místě edukace o tom, jak se správně stravovat?

Ano, o zdravém stravování bychom měli mluvit dál, setkávám se s pacienty, kteří mu stále nerozumí. Obezita se týká už i velkého počtu dětí. Je proto nutné je o tématu zdravého životního stylu vzdělávat i ve školách. Zásadní je pravidelnost – je jedno, zda jíme třikrát nebo pětkrát denně. I zaneprázdněný manažer by si měl dát do pořádku své stravovací návyky a nejíst v běhu nebo pozdě večer. Mezi jídly by měla být přestávka, ideálně dvě až tři hodiny, aby tělo mohlo potravu správně zpracovat.

Často jsme pod velkým stresem. Co jsou nejčastější problémy s tím spojené a odráží se na našich stravovacích návycích?

S tím se obvykle setkávám u zmíněných manažerů. Vědí, že by měli jíst pravidelně, ale praxe je úplně jiná. Ráno nesnídají, pak mají schůzky, často vynechají oběd a někdy jedí až odpoledne nebo dokonce večer. Večeře je pro ně nejdůležitějším jídlem dne, ale to už se nedokážou kontrolovat. Kromě toho večer opadá stres z celého dne a člověk má pocit, že se konečně může pořádně jídlem odměnit. Je to začarovaný kruh, který vede k nadváze a následně k obezitě.

Kde leží hranice mezi normální zdravou váhou, nadváhou a obezitou?

Zatím jsme asi nevymysleli lepší měřítko, než je tzv. index tělesné hmotnosti (BMI). Jedná se o jednoduchý výpočet, který poskytuje hrubý odhad toho, zda hmotnost odpovídá výšce (hmotnost/2. mocnina výšky). Pokud má člověk méně než 25, nemusí svou váhu vůbec řešit, protože má normální hmotnost. Zde bych však upozornila, že musíme být opatrní, pokud je BMI nižší než 18, to už je podváha. Naopak nad hodnotou 25 se již pohybujeme v pásmu nadváhy. Nad 30 se jedná o obezitu.

Může nadváha vyvolat zdravotní problémy?

Na první pohled by se mohlo zdát, že nadváha nezpůsobuje problémy nebo větší zátěž pro organismus, ale opak je pravdou, stejně jako v případě cukrovky. Existuje tzv. prediabetes, my jsme stadium nadváhy označili jako „preobezita“. Rizika nadváhy jsou de facto úplně stejná jako rizika obezity, jen v menším měřítku, kde se ta rizika dramaticky zvyšují. Nadváha je tedy prvním alarmujícím ukazatelem, kdy je třeba se zaměřit na stravovací návyky a fyzickou aktivitu. Je snazší zhubnout 5–10 kg než později zhubnout třeba 30 kg s již počínajícími zdravotními problémy.

Proč je obezita nebezpečná a jaká jsou ta největší rizika?

Existuje tzv. metabolický syndrom, který zahrnuje soubor rizikových faktorů, jako je vysoký krevní tlak, vyšší hladina cholesterolu, a pokračuje inzulinovou rezistencí, cukrovkou nebo dalšími poruchami. Tato čtyři onemocnění přímo ohrožují život, a pokud se spojí, ztrojnásobí u pacienta riziko vzniku kardiovaskulárních onemocnění. Riziko vzniku diabetu 2. typu je v tomto případě až pětkrát vyšší. S obezitou jsou spojena i další rizika, o kterých se tolik nemluví. Obézní pacienti se často potýkají s problémy v práci nebo v osobním životě a trpí depresemi nebo úzkostmi. Mnoho žen s obezitou například nemůže otěhotnět a důvodem je často tzv. syndrom polycystických ovarií.

Jaké jsou nejdůležitější kroky k tomu, aby klient s nadváhou či obezitou proces hubnutí zvládl?

Pro pacienta s obezitou je obvykle nejtěžší, ale také nejdůležitější, si přiznat, že už to sám nezvládne a potřebuje pomoc. Pocit „selhání“ přeci jen nemá rád nikdo. Když si uvědomí, že se dvacetkrát snažil zhubnout a doufal, že zhubne ve třiceti, a teď je mu padesát a nejde to, konečně se prolomí určitá bariéra mezi lékařem a pacientem a začne spolupráce. Proces hubnutí je velmi dlouhý a náročný. Moji klienti si často neuvědomují, že zhubnout za dva měsíce to, co nabrali za 20 let, není zcela reálné. Proto je nabádám, aby byli trpěliví. Hubnutí s sebou nese změnu životního stylu a životosprávy, což je velmi obtížné, zejména pokud si nesou určité vzorce chování z dětství. Změnit něco v pozdějším věku je náročné.

Setkáváte se u svých pacientů s tím, že svou váhu podceňují, nebo se chtějí léčit?

Většina mých klientů přichází s motivací zhubnout. Je to proto, že se často již potýkají s nějakou nemocí a mají pocit, že když se jim podaří zhubnout, zbaví se jí. Snížením hmotnosti je skutečně možné zmírnit mnoho příznaků. Ne vždy je však možné snížit například bolesti kloubů v případě pokročilé artrózy. Nelze ovlivnit ani vznikající degenerativní změny, ale pomůže to výrazně odlehčit kloubům. Snížení hmotnosti pomůže také před ortopedickou operací a riziko anestezie je při nižší hmotnosti mnohem menší. Mnoho lidí si neuvědomuje, že příčinou je jejich obezita a že pokud zhubnou, výrazně se zlepší kompenzace cukrovky, upraví se krevní tlak a sníží se hladina cholesterolu.

Proč vlastně hubnout pod dohledem lékaře?

Každý druhý klient mi říká, že nad sebou potřebuje bič, a to je asi i představa o hubnutí s lékařem. Potřebují mít vedle sebe partnera a vědět, že například každé dva měsíce půjdou na nějaké měření, vážení a pak to někdo vyhodnotí. Pocit neúspěchu je pro ně nepředstavitelný, takže se snaží, aby do příští kontroly zhubli. Druhým stěžejním důvodem je skutečnost, že v současné době máme k dispozici velmi účinné léky právě na hubnutí. Antiobezitika, která pomáhají držet nastavený jídelníček, snižují pocit hladu, zvyšují pocit sytosti a jsou velmi dobře snášena. Podle typu pacienta se vždy domlouváme, na jaké farmakoterapeutikum bychom přešli, co je schopen akceptovat, nebo pokud se jedná o pacienta s extrémní obezitou, umíme ho připravit až k bariatrické operaci. Dotyčný s námi úzce spolupracuje, abychom dosáhli alespoň minimální váhové redukce, a poté se ho ujme chirurg. Klient dále pokračuje v hubnutí pod vedením celého zkušeného týmu.

Rate this post