Diabetes mellitus 2. typu (cukrovka) je nemocí, pro jejíž vznik se dědí geny. Dědičnost je vázána na více genů (polygenní charakter dědičnosti), což znamená, že nelze v současnosti stanovit jednoznačně a jednoduše, kdy se cukrovka ukáže.

Doba, kdy se objeví první příznaky, či zdali se vůbec objeví, souvisí zejména s životosprávou, nadváhou nebo obezitou, pohybovou aktivitou. U osob, které významně upraví svou životosprávu, upraví dietní zvyklosti a zařadí pohybovou aktivitu do běžného denního programu (takto i zredukují hmotnost), dojde k významnému snížení pravděpodobnosti rozvoje diabetu.

Kdo je ohrožen vznikem diabetu?

  • ti, kteří mají mezi svými přímými příbuznými (rodiče, sourozenci) diabetika (zdědili genetické předpoklady vzniku cukrovky)
  • ti, kteří holdují „sedavému“ způsobu života
  • ti, kteří jsou obézní (zejména tzv. jablíčka – centrální obezita)
  • ti, u nichž byl zjištěn zvýšený krevní tlak a jsou léčeni (přibližně deset let předchází nálezu zvýšené glykémie)
  • ty, které byly léčeny pro tzv. těhotenskou cukrovku
  • ti, u nichž se objevily příznaky kornatění tepen (srdeční infarkt nebo mozková mrtvice)

Co bych měl udělat, domnívám-li se, že mám vyšší riziko cukrovky?

V prvé řadě se poradit s lékařem, který vyhodnotí, jestli je Vaše obava na místě, či je-li neopodstatněná. A v řadě druhé, nikoliv však neposlední, upravit životosprávu. Pokud možno jednoduše a takovým způsobem, abychom byli schopni „změnu“ nejen učinit, ale udržet dlouhodobě.

Co mohu změnit v životosprávě, aniž bych nežil pro nic jiného?

Velké vědecké výzkumy, pochopení psychiky a přijetí skutečnosti, že dlouhodobá změna životosprávy je udržitelná pouze tehdy, pokud je vnitřně přijata pacientem, vedlo k doporučení, které lze jednoduše shrnout takto: „Stanovme si dosažitelné a udržitelné cíle“

Základem budiž pohyb. Ten, kdo není od přírody sportovcem, asi nebude dlouhodobě chodit do fitka. Nicméně skoro každý může:

  • chodit na pravidelné procházky
  • dojít poslední stanici do práce pěšky, místo tramvají (autobusem, možná i metrem….individuální variaci se meze nekladou)
  • pořídit si pejska a několikrát denně chodit na procházky
  • vyjít jedno (i více pater) pěšky místo svezení výtahem

Desetiletí zkušeností s reálnými možnostmi pacientů říkají, že pouze malá skupina v rámci své změny způsobu života dovede denně šlapat na rotopedu, chodit třikrát týdně plavat, jezdit v létě i v zimě na kole, běhat vytrvalostní běhy. Ale krom těch, kteří mají zdravotní omezení (třeba těžce poškozené klouby), každý, kdo chce, má motivaci (třeba se chce dožít v plné síle a dobré kondici promoce vnuka nebo vnučky…), může zařadit do svého denního programu nějakou pohybovou aktivitu. Jen si to naplánovat, vyčlenit čas a pravidelně se odhodlat. Hodně pomáhá, když si představí, co mu třeba večerní procházka nabídne – krásné pohled na stále se měnící přírodu a roční období, současně si může odpustit „hloupé“ zpravodajství v televizi.

A co dieta?

Radím, nemyslete na úpravu stravovacích návyků jako na dietu. Stačí, pokud jenom trochu omezíte příjem energeticky hodně výživných složek potravy, což jsou zejména tuky. Trochu se zamyslet, a aniž máte pocit zásadního omezení, jde to samo. A mlsání si dát „za odměnu“. Tam patří třeba i čipsy, oříšky a tak podobě.

Výsledek lehce zvýšeného pohybu a snížení příjmu energie se projeví, sice pomalu, ale jistě. Taková změna je „udržitelná“. Krom jiného pozitivního vlivu zejména pohybu na krevní tlak a tuky v krvi platí, že se zlepší svalová výkonnost. To je nejlepším předpokladem aktivně prožitého a dlouhého života.

Jak poznám, že mám již cukrovku?

Pokud Váš lékař vyhodnotí Vaše riziko pro vznik cukrovky jako reálné, jistě Vám nabídne pravidelné preventivní kontroly. Neváhejte, a využijte této nabídky. Jen časně odhalená cukrovka je lehce léčitelná, léčba nijak neovlivní Váš život a můžete si být jisti, že Vám nebudou hrozit ty děsné důsledky diabetu.

Závěrem tedy velmi jednoduše – jakýkoliv pohyb prospívá a je prevencí cukrovky. Jakékoliv rozumné snížení příjmu energie, které je dlouhodobě udržitelné, je také prevencí cukrovky. Je to jednoduché, že? Jen se přemluvit.

prof. MUDr. Milan Kvapil CSc., MBA

 

Rate this post