Přečtěte si také první díl článku: Úpravy dávek inzulínu pro pokročilé I

Část II.

  1. Co je to superbolus, pouze pro uživatele inzulínových pump
  2. Co je to tukoproteinová jednotka a její praktické použití
  3. Jak pracovat s inzulínem při fyzické aktivitě

Ad 4) Co je to superbolus, pouze pro uživatele inzulínových pump

Superbolus: využití je pro pacienty léčené inzulínovou pumpou, kteří mají potíže s dosažením ideální glykémie typicky po snídani (zejména pro sladké snídaně)

Provedení: kalkulace bolusu podle g S v jídle (obvyklý postup) + navíc dávka inzulínu která je obsažena v bazální dávce inzulínu 2 hod po snídani. Vše podám najednou jednoduchým bolusem, bazální dávku na tyto 2 hod stop.

Výhoda. Lepší kontrola glykémie po jídle (typicky po snídani)

Ad 5) Co je to tukoproteinová jednotka a její praktické použití

Tukoproteinová jednotka: (TP)

Využití: pro správnou kalkulaci bolusu pro vydatná kalorická jídla (hodně T+B)
1 tukoproteinová jednotka = 100kcal T+B (tuků a bílkovin) odpovídá cca 10g cukrů

Příklad: 1 hamburger 400g, 1080kcal, 40gS, 60gB, 70gT (S=cukry=sacharidy, B=bílkoviny, T=tuky)
Celková energie v kcal v jídle 1080 kcal (spočítají např. kalorické tabulky, aplikace v telefonu)
Z toho cukry 40g
Kalorií v sacharidech= 40 x 4,2 = 168kcal (1g cukrů = 4,2kcal)
Odečtu kcal sacharidů = 1080-168 (kcal z cukrů) = 912kcal (zbývající kalorie na tuky a bílkoviny)
Použiji vzorec (viz výše), který říká že každých 100kcal T+B = 10g cukrů, tedy 912:10 = cca 90g sacharidů

Nakonec sečtu všechny sacharidy v potravě: 40g cukrů + 90g cukrů (které vyjdou z přepočtených tuků a bílkovin)

Kalkulace bolusu je pak následující:
Za předpokladu že sacharidový poměr je například 1j na 10 g cukrů,  pak celkový bolus je

4j (na 40g cukrů v potravě) + 9j (na 9 tukoproteinových jednotek) = celkem 13j

Pro uživatele pumpy je výhodou použít kombinované bolusy, tedy bolus, kde se část inzulínu dávkuje hned a zbytek např. na 3-5 hodin (podle celkové energie v T a B).

3 hod pokud celková energie v TP do 100kcal, 4 hod: 200kcal, 5 hod nad 300kcal

V tomto příkladě kombi bolus 60:40 na dobu 5 hodin (8j=60% inzulínu z 13jednotek hned, 5j na 5 hodin)

Tyto bolusy je vhodné používat u jídel, kde je hodně tuků a bílkovin (smažená jídla, větší porce masa)

Ad 6) Jak pracovat s inzulínem při fyzické aktivitě

Níže uvedené tabulky vnímejte jako obecná doporučení, která je vhodné použít a vyzkoušet za kontroly hladin glykémie.
Každý diabetik má jinou fyzickou zdatnost a tím je dána jeho reakce glykémie po zátěži. Proto je potřeba tato doporučení vždy individuálně vyzkoušet a upravit.

Tabulka č. 1: Úpravy dávek inzulínu podle druhu pohybové aktivity

Obsahuje možné úpravy dávek inzulínu před jídlem vzhledem k plánované aktivitě. Pro pacienty léčené inzulínovými pery.
Dále ji lze použít pro pacienty léčené inzulínovou pumpou, kde se jedná o snížení bazálních dávek inzulínu vzhledem k plánované fyzické aktivitě.

Redukce bolusové dávky inzulínu (inzulín k jídlu) je doporučována, pokud je jídlo a inzulín do hodiny před pohybem.

Doba trvání aktivity 30min 60min
Mírná aerobní aktivita -25% -50%
Střední aerobní aktivita -50% -75%
Těžká aerobní aktivita -75% -75%
Anaerobní aktivita Bez úprav Bez úprav

Pokud užíváte inzulínovou pumpu, můžete při vyšší zátěži bazální dávku inzulínu na začátku cvičení zcela vypnout. Maximálně však na 60minut. Během výkonu doplňujte sacharidy cca 10-20g S na hodinu, vždy monitorujte nejlépe kontinuálně glykémii.

V prvním jídle po skončení fyzické aktivity (mělo by proběhnout do 90 minut) zvažte příjem sacharidů cca 40g S a snížení dávky inzulínu o 50%. Uživatelé pumpy zvažte rovněž snížení bazální dávky inzulínu na noc o 20% (cca na 4 hodiny).

Tabulka č. 2: Doporučené úpravy dávek před pohybovou aktivitou podle hladiny glykémie a druhu aktivity (aerobní nebo anaerobní)

Glykémie ˂ 5,0 mmol/l Aerobní: použít 10-20g S předem, vyčkat až glykémie přesáhne 5mmol/l
Anaerobní: použít 10-20g S předem, vyčkat až glykémie přesáhne 5mmol/l
Glykémie 5-6,9 Aerobní: přidat 10g S
Anaerobní: není třeba přidávat cukry
Glykémie 7-10 Aerobní: aktivita může začít bez přidání cukrů
Anaerobní: může začít bez přidání cukrů, ale je třeba počítat s možným vzestupem glykémie
Glykémie 10,1-15,0 Aerobní: aktivita může začít bez přidání cukrů
Anaerobní: může začít bez přidání cukrů, ale je třeba počítat s možným vzestupem glykémie
Glykémie ˃ 15mmol/l Pokud nelze vysvětlit glykémii předchozím jídlem, a užíváte inzulínovou pumpu, je vhodné změřit hladinu ketolátek. Je-li hodnota nad 1,5mmol/l, je aktivita nevhodná. Nutno zkontrolovat kanylu, přidat korekční bolus vyřešit situaci.

Je-li hodnota nižší, lze doporučit maximálně středně náročnou aktivitu s kontrolou hladiny glykémie a korekčním bolusem.

A na závěr jen připomenutí, jaký je rozdíl mezi aerobní a anaerobní aktivitou.

Aerobní pohyb je cvičení prováděné střední intenzitou po delší čas se zvýšenou tepovou frekvencí. Během toho pohybu je kyslík využíván k přeměně tuků a cukrů k produkci energie pro buňky. Každý má aerobní pásmo někde jinde. Jak si aerobní pásmo spočítáte? Je to jednoduché: 220 mínus váš věk = vaše maximální tepová frekvence, kdy je ještě kyslík využíván k metabolické přeměně. Pokud chcete spalovat svoje tukové zásoby, měli byste se pohybovat v rozmezí 60–75% maximální tepové frekvence, ale pokud chcete „jen“ zlepšovat kondici, hranice se posouvá mírně nahoru.

Je-li Vám například 50 let (220-50=170 je maximální tepová frekvence), pak ideální tepová frekvence pro zhubnutí a pro zlepšení citlivosti těla na inzulín je kolem 120 tepů/minutu (70% ze 170)

Příklady aerobní aktivity: pomalý běh, cyklistika, spinning, aerobic, plavání

Vždy záleží na individuální tepové frekvenci. Pro někoho může být spinning aerobní, pro jiného již anaerobní aktivita. Pro diabetiky je aerobní cvičení velmi vhodné, protože většinou vede k poklesu glykémie, zlepšuje citlivost těla na inzulín

Naopak anaerobní cvičení je takové, při kterém se pohybujeme nad svým aerobním pásmem. Při tak intenzivním cvičení dochází většinou ke spalování glykogenových zásob, a tudíž po cvičení roste chuť na „sladké“ jídlo. Taková aktivita není příliš vhodná pro spalování tukových zásob. Navíc je spojena se zhoršením citlivosti na inzulín, dochází tedy obvykle k vzestupu hladiny glykémie. S tím je nutno počítat při kalkulaci dávek inzulínu

Příklady anaerobního cvičení: posilovna, sprint, míčové kry, tenis, zumba