Každý diabetik si je jistě vědom, že léčba jeho onemocnění je závislá, kromě užívání léků, také na zdravém životním stylu. To znamená, že
bychom měli cvičit alespoň 3x týdně, jíst dostatek celozrnných výrobků, mléčných výrobků, ovoce a zeleniny. Pokud ale přijde chvíle, kdy nám
lékař předepíše k lékům na cukrovku ještě některé léky na ředění krve, můžeme mít pocit, že všechny ty diety nedávají smysl. Při užívání léku
Warfarin totiž naopak řadu zdraví prospěšných a doporučovaných potravin musíme omezovat. Někdy se též hovoří o tzv. warfarinové dietě
(doporučuje vyloučit nebo omezit listovou zeleninu a dokonce i některé ovoce).

Je tomu ale skutečně tak?

Proč musím užívat léky na ředění krve?

Diabetes mellitus je chronické onemocnění, které může způsobit dlouhodobé komplikace jako:

  • poškození či ztrátu zraku
  • onemocnění ledvin
  • poškození nervů
  • cévní mozkovou příhodu
  • ischemickou chorobu srdeční
  • infarkt myokardu
  • ischemickou chorobu dolních končetin

Některé tyto komplikace vznikají na podkladě poškození cévní stěny a jejího ucpání krevní sraženinou. Jako prevence vzniku krevní sraženiny
(která by mohla blokovat průtok krve do okolních tkání a způsobit tak například infarkt myokardu nebo cévní mozkovou příhodu) se podávají antikoagulační léky (léky proti srážení krve).

Tyto léky působí tak, že snižují množství vitamínu K v našem organismu. Ten je potřeba pro funkci několika proteinů podílejících se na srážení krve. Je obsažen především v listové zelenině, která se proto doporučuje ve stravě omezit. Ale také jej náš organismus produkuje sám pomocí střevní mikroflóry. Přívod většího množství vitaminu K naopak blokuje účinek těchto léků, proto nemůžeme jíst potravu, která přináší vitamin K bez omezení.

A aby to nebylo úplně jednoduché, každý člověk reaguje jinak na přívod vitaminu K . Někteří pacienti tolerují běžné změny přívodu vitaminu K
potravou, aniž dochází k významnému kolísání účinnosti antikoagulační léčby, jiní reagují na poměrně malé zvýšení přívodu vitaminu K
Významným snížením účinnosti terapie Warfarinem při příjmu většího množství vitaminu K pak reagují poklesem případně vymizením účinku léčby prakticky všichni nemocní. Odhadovaná vhodná dávka vitaminu K pro pacienta léčeného Warfarinem na den je do 200 μg.

Vitamin K

Doporučená denní dávka vitamínu K pro může nad 18 let je 120 μg. Pro ženy nad 18 let 90 μg. Doporučená denní dávka by neměla přesáhnout 250 μg.

Vitamin K pomáhá vstřebávat vápník, díky čemuž působí proti řídnutí kostí. Podporuje funkce ledvin, srdce a je nezbytný pro správnou činnost jater. A je nezbytným faktorem ovlivňující srážení krve.

Hlavní zdrojem vitaminu K je listová zelenina. Vitamin K ale najdeme i v luštěninách, ovoci, v rostlinných olejích a mase. V lidském organizmu je ve značné míře produkován střevní mikroflórou.

Hladina vitaminu K se monitoruje pomocí vyšetření krevní srážlivosti INR nebo-li Quick. Na základě tohoto vyšetření se upravuje dávkování warfarinu. Na začátku léčby se INR kontroluje každý týden, poté asi 1x měsíčně. Hodnoty INR by se měli nejčastěji pohybovat mezi hodnotami 2,0-3,0. Riziko krvácení se významně zvyšuje u INR nad 5.

Současné doporučení při léčbě warfarinem

Dříve bylo doporučováno dodržovat tzv. warfarinovou dietu. Tato dieta omezovala nebo úplně vylučovala konzumaci potravin bohatých na vitamín K.

I dnes se můžeme s podobnými doporučeními setkat. Nebo je jen špatně pochopit. Obavy z konzumace zeleniny při užívaní warfarinu mohou vést i k jejímu úplnému vyřazení (a nahrazení potravinami kaloričtějšími). To vede k nárůstu hmotnosti a zhoršení kompenzace cukrovky. Chybějící vláknina může být důvodem zácpy, zvýšeného cholesterolu i glykemie. To vše se může vystupňovat až do infarktu myokardu či cévní mozkové příhody.

Proto zeleninu nevyřazujeme zcela, nicméně příjem některých druhů zeleniny je nutné omezit. Starší doporučení říkají omezit zejména listovou zeleninu a ostatní zelené části rostlin (zelenou papriku, brokolici, nezralá rajčata) Pokud je pacient dobře klinicky a laboratorně stabilizován, je možné konzumovat malé množství luštěnin červených, odleželých rajčat, okurek, případně malé množství květáku.

Nová doporučení říkají, že lze bez obav konzumovat mrkev, celer, petržel, ředkvičky, rajčata, okurky, papriky, brambory a houby. Naopak je stále doporučováno hlídat příjem listové zeleniny, kterou lze sice konzumovat ale pravidelně a vždy ve stejném množství. Na talířích by se měla objevovat v menším množství, tedy pouze jako doplněk, nikoliv jako hlavní jídlo. 

Konstantní příjem vitamínu K

Zelenina je důležitou součástí racionální, redukční i diabetické stravy. Zelenina, kromě vitaminu K, obsahuje i další důležité látky, které mají vliv v prevenci kardiovaskulárních i nádorových onemocnění. Proto je důležité konzumovat zeleninu pravidelně cca 3x denně a vždy ve stejném množství. Díky tomu docílíme konstantní hladiny vitaminu K v našem organismu.

Pozor! Zvláště nebezpečné je vyloučit vitamin K z diety na několik dní a poté jíst potraviny s jeho vysokým obsahem. Hladina INR bude nevyrovnaná. To může vést ke krvácivým komplikacím.

Znalost hlavních zdrojů vitamínu K

V tabulce níže se můžeme seznámit s množstvím vitaminu K v různých potravinách. Aby byl příjem vitaminu konstantní, je třeba nekonzumovat těchto potravin velké množství.

Například: Každý den si dopřejeme 1 porci zeleniny obsahující vysoké množství vitamínu a ostatní porce budeme doplňovat zeleninou se středním a nízkým množstvím vitamínu.

Potraviny s nízkým obsahem vitaminu K: mrkev, celer, petržel, ředkvičky, rajčata, okurky, papriky, brambory a houby.

Obsah vitaminu K v potravinách zásadně kolísá podle faktorů, které nelze ovlivnit (zralost dané potraviny, množství tuků např Avokádo, kde tuk zvyšuje vstřebávání vitaminu K, podle způsobu skladování, podle používaného krmiva zvířat apod.). Také způsob úpravy potraviny může množství vitaminu K zvýšit – například kvasný proces (kysaná zelenina, kysané zelí).

Kvašené zelenině je lépe se vyhnout úplně nebo ji konzumovat opravdu v malém množství.

Například: Knedlo-zelo-vepřo není vhodné při léčbě antikoagulanty konzumovat. Polévku se sníženým množství kysaného zelí si ale občas dopřát můžeme. Je ale nutné nezapomenout ji započítat do denního příjmu vitamínu K.

Je rozdíl v porcích potravin bohatých na vitamin K

Některé bohaté zdroje na vitamín K běžně konzumujeme jen v nepatrném množství (petrželka, kopr, řeřicha, zelený čaj apod.) Proto není třeba se takových potravin obávat a lze je v běžném množství konzumovat (dochucování, zdobení, 1 šálek zeleného čaje denně).

Spolupráce s lékařem

V případě, že užíváme léky na ředění krve dlouhodobě a rozhodneme se pro změnu životního stylu či redukci hmotnosti (a tím zvýšit konzumaci zeleniny), je namístě sdělit to svému lékaři. Ten podle současných hodnot INR individuálně upraví dávkování léku.

V případě změny hladiny INR je vhodné probrat konkrétní jídelníček s vaším lékařem.

Vegetariáni a vegani

Obsah vitamínu K v potravě by si měli hlídat především lidé, co se stravují alternativním způsobem (vegetariáni a vegani). Zde je riziko, že budou mít vyšší příjem vitaminu K než je obvyklé. V takovém případě je lépe navštívit nutričního terapeuta či ošetřujícího lékaře.

Alkohol zvyšuje účinek warfarinu

Nedoporučuje se konzumovat více jak jednu porci alkoholu denně. To je například 200ml vína nebo 500ml piva. Toto doporučení je shodné s dietou diabetickou.

Účinek warfarinu také zvyšuje horečka, průjem a náhlé snížení tělesné hmotnosti.

Obsah vitaminu K v potravinách

Zelenina
potravina Množství (ml/hrníček) Vitamín K (μg)
Kapusta kadeřavá, syrová, nasekaná 250/1 578
Kapusta kadeřavá, vařená 125/ 0,5 561
Špenát, vařený 125/0,5 469
Špenát, syrový 250/1 153
Pampeliška zelená, syrová, krájená 250/1 452
Kapusta hlávková, vařená 125/0,5 442
Kapusta hlávková, syrová, nasekaná 250/1 194
Červená řepa, vařená 125/0,5 368
Červená řepa, syrová 250/1 161
Mangold, syrový, nasekaný 250/1 315
Mangold, vařený 125/0,5 303
Brukev řepák vodnice, vařená 125/0,5 280
Petržel, syrová 60/ 0,25 260
Brokolice Raab/Rapini, vařená 125/0,5 169
Salát, jarní směs, syrový 250/1 154
Čekanka listová, syrová, nasekaná 250/1 122
Růžičková kapusta, vařená 4 hlavičky 118
Brokolice, vařená 125/0,5 116
Brokolice, syrová 250/1 94
Červená čekanka, syrová, nasekaná 250/1 103
Hlávkový, římský a ledový salát, syrový, krájený 250/1 103
Potočnice lékařská, sekaná 250/1 90
Hlávkové zelí, vařené, sekané 125/0,5 86
Hlávkové zelí, syrové, sekané 250/1 56
Zelí kysané 250/1 30-380
Římský salát, syrový 250/1 61
Jarní nebo kuchyňská cibule, syrová, sekaná 60/0,25 55
Chřest, vařený 6ks 46
Konzervovaná zelenina, mix -/1 30
Ovoce
potravina Množství (ml/hrníček) Vitamín K (μg)
Kiwi 1ks větší 37
Rebarbora, vařená 125/0,5 27
Borůvky 125/0,5 22
Avokádo ½ ovoce 21
Luštěniny
Potravina Množství (hrneček/gramy) Vitamín K (μg)
Fazolové výhonky, syrové 0,5 70
Sojové boby, vařené 1 33
Miso pasta 0,5 40
Natto (fermentovaný sojový sýr) 1(175g) 40
Fazole, syrové 1(184g) 35
Hrášek, syrový 1(197g) 30
Cizrna, syrová 1(200g) 18
Fazole mungo, syrové 1(207g) 19
Maso a masné výrobky
Potravina Množství (gramy) Vitamín K (μg)
Vepřová játra 75g 66
Klobása (vepřová, telecí) 75g 53
Tuňák v oleji 75g 33
Hovězí maso syrové 100g 0,1
Kuřecí maso syrové 100g 2,38

Zdroje:

Obilné výrobky

Tato skupina obsahuje velmi nízké množství vitaminu K. Je to asi 1 – 11 mikrogramů na 100g potraviny.

Mléko a mléčné výrobky

Tato skupina obsahuje velmi nízké množství vitaminu K. Je to asi 3,2 mikrogramů na 100g potraviny.

Vejce

Vitamín K je obsažen pouze ve vaječném žloutku. Doporučuje se konzumovat 1 ks za den.

Tuky

Z tuků je vhodné preferovat olej řepkový či slunečnicový. Olivový a sojový olej obsahují vyšší množství vitaminu K. Záleží ale také na celkovém zkonzumovaném množství.

Nápoje

Je třeba omezovat zelený, kopřivový a pampeliškový čaj na 1-2 porce denně.

Vitamínové doplňky

Je třeba dbát zvýšené pozornosti při užívání některých vitamínových doplňků. Některé z nich mohou obsahovat až 50 µg vitamínu K v denní dávce.

 

 

Rate this post