Přemýšlejte o budoucnosti: snížit riziko vzniku srdečních a cévních komplikací je možné

Život s cukrovkou může přinést řadu komplikací. Závažné komplikace jsou chronické, tedy ty, které přicházejí plíživě a bohužel většinou bez varování. Jejich léčba je celoživotní a náročná.
Pro diabetiky 2. typu se jedná zejména o postižení srdečního a  cévního systému. Tedy o infarkt myokardu, cévní mozkové příhody či ischemickou chorobu dolních končetin (postupné zužování cév). Dlouhodobě zvýšená glykémie je rovněž zodpovědná za postižení zraku, ledvin. Všechny tyto stavy vedou k větší nemocnosti a úmrtnosti, zhoršují kvalitu života

Statistky jsou nemilosrdné. Až 65-75% všech diabetiků 2. typu umírá na postižení srdečně cévního systému. Je možné tuto situaci změnit?

Data z nejnovějších výzkumů ukazují, že ano. Správně vedenou a včasně zahájenou léčbou lze těmto potížím zabránit.

Pojďme se podívat, jak lze tedy snížit riziko vzniku onemocnění srdce  a velkých cév.

Většina pacientů po zjištění diagnózy diabetu  podléhá panice. A přicházejí otázky.
Co se bude dít? Jak můžu žít s cukrovkou? Můžu sportovat? Jak se budu stravovat? Jak si budu měřit hodnoty cukru? Jaký bude můj pohlavní život? Budu mít komplikace cukrovky? Zhorší se mi zrak?  Budu si dobře aplikovat inzulín, užívat léky…

První období po zjištění diabetu bývá pro pacienty obdobím změn, řídí se doporučeními dané lékařem. Bohužel často se stává, že po nějaké době poleví, strach z diabetu mizí, zjistí, že s diabetem se dá žít docela dobře, potíže nejsou a komplikace diabetu jsou „ daleko“. Hodnoty glykémie stoupají, ale zdánlivě nic se neděje.

Ale  velký pozor, něco se děje.

Bylo zjištěno, že tělo má  tzv „glykemickou paměť“. To znamená, že si pamatuje období špatné kompenzace diabetu, která si později vybírá svou daň. Výzkumy ukazují, že intenzivní léčba diabetu ihned od zjištění diagnózy v porovnání s méně intenzivní léčbou vede ke snížení kardiovaskulárního rizika až o 42%.

Co je to intenzivní léčba? I to ukazují výsledky nejnovějších výzkumů.

Intenzivní léčbou myslíme ovlivnění všech rizikových faktorů, které se na postižení cév podílejí. Nestačí tedy jen zlepšit krevní cukr (glykémii), tak jak se stále ještě často děje. Pro snížení komplikací je nezbytné mít pod kontrolou všechny tři základní proměnné. Tedy

1. Diabetes
2. Arteriální hypertenzi (krevní tlak)
3. Krevní tuky, zejména LDL cholesterol

Jaké jsou rizikové faktory komplikací diabetu? (kromě diabetu samotného pochopitelně)

1. Věk (pro ženy nad 55let, pro muže nad 45let), rodinná anamnéza. Tyto faktory nemůžeme ovlivnit, jsou-li ale přítomny, znamená to např. přísnější cíle pro hodnoty krevních tuků
2. Kouření
3. Arteriální hypertenze
4. Změny v hodnotách krevních tuků. Jedná se zejména o zvýšení LDL cholesterolu, triglyceridů či snížení HDL cholesterolu. Tyto změny jsou přítomny až u 85% diabetiků 2. typu
5. Obezita

Vždy se snažíme vést léčbu tak, aby základní ukazatelé metabolismu splňovaly cíle léčby podle výsledků velkých vědeckých prací. V reálném životě to často není možné, ale rovněž bylo zjištěno, že každé zlepšení např glykémie či LDL cholesterolu stojí za to.

Jaké jsou tedy cíle léčby?

A nyní nějaká čísla, která ukazují, že jakékoliv zlepšení kompenzace diabetu, snížení hmotnosti, snížení hodnoty krevního tlaku, či snížení hodnot LDL cholesterolu stojí za to.

Zásady terapie diabetu ve světle klinických studií (UKPDS po 10 letech, ACCORD, ADVANCE) s ohledem na redukci cévních komplikací jsou tedy následující:

1. Intenzivní léčba diabetu ihned po zjištění nemoci a takto pokračovat celoživotně
   1. Cílové hodnoty glykémie nalačno a po jídle jsou vždy stanoveny lékařem. Obvykle se pohybují nalačno  5-7mmol/l, po jídle 7-8mmol/l
   2. Výběr takových léků, které snižují riziko vzniku cévních komplikací
   3. Při léčbě diabetu dbát na minimální riziko vzniku akutních komplikací (hypoglykémie = pokles krevního cukru pod 3,9mmol/l)
   4. Kompenzace diabetu má být v cílových hodnotách dlouhodobě
2. Důsledná léčba hypertenze
   1. Dosažení cílového tlaku alespoň pod 140/90, ideálně pod 130/80 mmHg
   2. Použití preferenčně léků, které v klinických studiích snižují riziko cévních mozkových příhod  a  pozitivně ovlivňují srdeční sval
   3. Pravidelně kontrolovat krevní tlak ideálně domácím tonometrem
   4. Léčba tlaku je celoživotní, léky je důležité užívat pravidelně
3. Intenzivní léčba dyslipidémie (poruchy metabolizmu tuků, obvykle zvýšený LDL a snížený HDL cholesterol)
   1. Léčba má být dostatečně intenzivní, měla by vést k cílovým hodnotám nebo alespoň jakkoliv snížit výchozí hodnoty
   2. Léčba je celoživotní, nedoporučuje se vysazovat
   3. Výběr takových léků, které nejvíce snižují úmrtnost (tzv. statiny)
4. Pokud je přítomná obezita, snaha o snížení alespoň 10% hmotnosti od výchozí
5. Pravidelná pohybová aktivita: 3x týdně 30-40 minut
6. Je důležité nechat si v pravidelných intervalech kontrolovat všechny cílové parametry (viz tabulka cílových hodnot) a dbát na to, aby všechny parametry byly pokud možno trvale v cíli.
7. Samozřejmostí je nekouřit (ani trochu)

Pro všechna doporučení platí zásada, že pro skutečnou redukci závažných cévních komplikací je potřeba mít všechny faktory pod kontrolou dlouhodobě (nejlépe celoživotně). Nestačí tedy zlepšit hodnotu např LDL cholesterolu na rok a pak léčbu vysadit, rovněž nestačí zlepšit kompenzaci diabetu na rok a pak ji znovu nechat zhoršit. Krátkodobé zhoršení kompenzace diabetu či tlaku např. při nemoci či nějakém životním karambolu ale nemá zásadní vliv na rozvoj komplikací.

Vím, že to není jednoduché, ale rovněž vím, že těch 7 bodů pro život bez komplikací diabetu za to stojí, nemyslíte?